Kukuřice v praxi 2012

Tato slova musela napadnout každého  pěstitele kukuřice při vstupu  do sálů, kde se v lednu konaly již tradiční konference KWS „Kukuřice v praxi 2012“. Zájem o tyto akce byl ze strany zemědělců obrovský, v mnoha případech byla kapacita sálů využita na 110%. Konference se uskutečnily, tak jako každý rok, na pěti místech v ČR – v Zámeckém  statku Býkov u Třemošné, okr.Plzeň, v Parkhotelu Hluboká nad Vltavou, v Kongresovém centru Aldis v Hradci Králové, v Hotelu Annahof u Devíti křížů a v Hostinci u Horáků v Palačově, okr.Nový Jičín. Zúčastnilo se jich  500 zemědělců z 330 zemědělských firem.

Vysoce odborný program, jehož hlavním garantem byla Mendlova univerzita v Brně, byl poskládán tak, aby si každý pěstitel kukuřice našel téma, které se ho týká.

  

Foto: Parkhotel Hluboká nad Vltavou

Menu pro úspěch

 „Menu pro úspěch“, motto které provázelo akce a materiály firmy KWS celý rok 2011, zde bylo prezentováno regionálními manažery firmy KWS jako nabídka hybridů kukuřice a čiroku KWS. Celou prezentací se táhla jako červená nit motivace k úspěchu, stabilitě a dlouhodobému zisku zemědělských firem. Jistotu, že s hybridy KWS nemůžeme pochybit, potvrdily výsledky státních zkoušek v ČR, nezávislé organizace ÚKZÚZ,  kde jsou hybridy zkoušeny na stejném poli, při stejné agrotechnice a klimatu a to v České republice. Přínos konkrétního hybridu pro pěstitele kukuřice na siláž byl vyjádřen nejen ve výnosu suché hmoty a škrobu z ha, jejich  stravitelnosti, ale přímo v penězích. Ukázalo se, že hybrid a jeho geneticky uložené vlastnosti, zásadním způsobem ovlivňují ekonomiku výroby mléka. V případě vlivu hybridu na  snížení nákladů na mléko, hybridy Ronaldinio a Ambrosini nemají v ČR ve své skupině ranosti konkurenci.

Nejen hybridy kukuřice KWS pro krávy, ale i pro výrobu bioplynu, jsou ve výnosu suché hmoty dle výsledků ÚKZÚZ bezkonkurenční. Specielní šlechtění těchto hybridů probíhá ve firmě KWS od r.2001 a je také důvodem, proč např.Atletico, Fernandez nebo Gomes se vyznačují vysokou produkcí hmoty a metanu z ha. Že úspěch není otázka náhody, potvrzuje více než 50ti procentní  zastoupení hybridů KWS v silážích pro bioplynové stanice v ČR.

Pozadu nezůstávají ani hybridy kukuřice KWS na zrno. I zde šlechtitelé odvádějí perfektní práci, hybridy Ricardinio a Silvinio jsou nejvýkonnějšími hybridy ve velmi raném sortimentu. Ve středně raném sortimentu na zrno nemá ve výnosu konkurenci nastupující hybrid KWS 9361. Uvolňování vody ze zrna je u všech těchto hybridů nadstandardní.

Firma KWS nabízí pěstitelům dva hybridy čiroku, velmi raný hybrid Freya a středně raný Zerberus.

  

Půdní úrodnost: co se změnilo za posledních 20 roků

„Národ, který ničí půdu, ničí sebe“. Tímto citátem americkéh prezidenta Roosevelta z r.1837 by se dala zhodnotit přednáška prof. Praxe z Mendlovy univerzity v Brně. Nejdříve provedl posluchače půdotvorným procesem. Faktory, které ovlivňují vznik půdy jsou mateční hornina, klima, půdní edafon a způsob kultivace, z klimatických faktorů voda a teplo.

V České republice jsou z půdních typů nejvíce zastoupeny kambizem 45%, hnědozem 12,7% a černozem 11,4 %.

Profesor Prax definoval půdní úrodnost, respektive produkční potenciál půdy jako schopnost půdy poskytnout daným rostlinám takové životní podmínky, které člověku ve své konečné fázi zabezpečí to, čemu se  říká „úroda“. Úrodnost půdy je souhrnná vlastnost, která je dána celým souborem fyzikálních, chemických, ale také biologických charakteristik celého půdního profilu. Úrodnost půdy za posledních několik desítek let silně klesá a to vlivem vodní a větrné eroze, vyluhováním kationů a okyselováním, utužením půdy a ztrátou půdní struktury, úbytkem organické hmoty a snížením biologické činnosti půdy.

Největší vliv na degradaci půdy má eroze, a to díky  vytvoření velkých celků po roce 1948 a pak  úbytek organické hmoty. Příčinou je razantní snížení ŽV po roce 1989 a s ním pokles ploch vytrvalých pícnin a nedostatek organických hnojiv. Z dlouhodobého sledování eroze na jednom místě na ploše 1626 ha orné půdy na jihovýchodní Moravě uvedl tyto výstupy:

 

    Plocha výrazně erodované půdy r.1938 - 2004

1938                     234 ha – 14,4 % 

1971                     444ha – 27,3 % 

1993                     866 ha – 53,3 %

2004                     924 ha – 56,8 %

  

Nezapomněl upozornit na velký úbytek půdy díky výstavbě výrobních hal, logistických center a satelitních městeček . Takto se ztrácí 15 ha denně velmi často té nejúrodnější půdy.

Velký problém vidí i v utužení půd vlivem těžké mechanizace a v používání nevhodných způsobů zpracování půdy.

Různé způsoby zpracování půdy, jejich výhody a nevýhody byly námětem další odborné přednášky.

  

Vliv různých agrotechnických zásahů na výnos kukuřice a kvalitu půdního prostředí

Faktory ovlivňující pěstování kukuřice rozdělila ing. Procházková z Mendlovy zemědělské univerzity v Brně stejným dílem , z 1/3 je to hybrid, z 1/3 agrotechnika a zbytek je na počasí. To znamená, že výsledek pěstování kukuřice má ze 2/3 v rukou pěstitel. Mezi zásadní agrotechnická opatření patří zpracování půdy a založení porostu. Úkolem zpracování půdy je vytvořit dobré podmínky pro kvalitní založení porostu, pro růst, vývoj, tvorbu výnosu a dosažení požadované kvality plodiny. V současnosti se  v praxi z 50%  zpracovává půda tradičně orbou, zjednodušeně se zpracovává půda kypřením (bez pluhu) na 45% plochy a 5% porostů se zakládá přímým setím bez zpracování půdy.

Hlavními limitujícími faktory při volbě způsobu zpracování půdy jsou typ půdy a klimatické podmínky v dané oblasti. Redukce hloubky a intenzity zpracování půdy je zcela nevhodná na zamokřených a nadměrně utužených půdách. Nejvhodnější podmínky pro snížení hloubky a intenzity zpracování půdy jsou na středně těžkých půdách s vyšší  přirozenou úrodností v sušších a teplejších podmínkách kukuřičné a řepařské výrobní oblasti. Hlavní důvody rozvoje a rozšiřování minimalizačních technologií je možné hledat v oblasti ekologické, ekonomické a technické. Ekonomické a technické výhody bezorebných systémů jsou pěstitelům všeobecně známy – úspora práce a energie, snížení počtu pracovníků a založení porostů v optimálních termínech. To vše umožňují nová konstrukční řešení strojů a nářadí.

Ekologický vliv minimalizace na kvalitu půdy, tj. příznivý vliv na strukturní stav půdy, lepší hospodaření s půdní vodou, omezení vodní a větrné eroze, zlepšení stavu půdní organické hmoty, snížení utuženosti půdy a následný vliv na produkci kukuřice na zrno, je předmětem zkoumání v dlouholetých pokusech, které tým ing.Smutného z MZLU založil na pozemcích v Žabčicích a ve Višňovém na Jižní Moravě.

Co se týče výnosů kukuřice na zrno, rozdíly mezi variantou orba a variantou kypření byly minimální (cca 0,1t/ha), mírně ve prospěch orby a to hlavně v mokrých ročnících 2007 a 2011. Negativní vliv na výnos mělo přímé zakládání porostu kukuřice do nezpracované půdy, rozdíl ve výnose byl až 1 t/ha.

Utužení půdy bylo měřeno penetrometrem. Varianta s orbou vykazovala nízké hodnoty

penetrometrického odporu ve vrchní vrstvě půdy. Od hloubky 0,24 m byl zaznamenán

výrazný nárůst a od hloubky 0,28 m byl penetrometrický odpor půdy na této variantě nejvyšší. U varianty s mělkým zpracováním půdy byly zaznamenány nízké hodnoty penetrometrického odporu ve vrchní vrstvě půdy. Od hloubky cca 0,10 m je patrný výrazný nárůst a v hloubce 0,12 – 0,24 m byly u této varianty zjištěny nejvyšší hodnoty odporu (vyšší než na variantě s orbou a na variantě bez zpracování půdy). V hloubce půdy 0,24 – 0,52 m zaujímá varianta s mělkým zpracováním půdy střední postavení, jsou zde nižší hodnoty penetrometrického odporu než na variantě s orbou a vyšší než na variantě bez zpracování půdy.

U varianty bez zpracování půdy byl zaznamenán pozvolný nárůst penetrometrického

odporu se zvyšující se hloubkou půdy.

Infiltrační schopnost půdy má velký význam při ochraně půdy před vodní erozí, pro

uchování vody v krajině a vláhové zabezpečení rostlin. Projevil se zde příznivý vliv opakovaného používání minimalizačních technologií zpracování půdy (přímého setí do nezpracované půdy i mělkého zpracování půdy kypřením) na rychlost infiltrace vody do půdy. Důvodem je zřejmě nenarušenost vertikální kontinuity půdních pórů a výskyt drobných prasklin v půdním profilu.

Strukturní stav půdy je významným prvkem půdní úrodnosti. Význam má zastoupení

jednotlivých velikostních skupin půdních agregátů a především odolnost agregátů proti

rozplavování vodou. Z výsledků sledování je patrný poměrně výrazný vliv různé intenzity zpracování půdy na zastoupení a stabilitu půdních agregátů. Lepší strukturní stav vykazovala půda na variantách s minimalizačními technologiemi zpracování (mělké zpracování půdy a bez zpracování půdy).

Na ukládání organického uhlíku v půdě (vyjadřováno jako obsah celkového oxidovatelného uhlíku v % ) mělo příznivý vliv snížení hloubky a intenzity zpracování půdy. Během doby sledování byl v celém půdním profilu zaznamenán nejvyšší obsah oxidovatelného uhlíku na variantě bez zpracování půdy, dále na variantě s mělkým zpracováním a nejnižší obsah vykazovala varianta s orbou na 0,22 m.

V posledních letech dochází k rozšiřování minimalizačních technologií i do vyšších oblastí s horšími půdními a  klimatickými podmínkami. Důvodem je nejen snaha zemědělců o snižování nákladů, ale v současné době jde zejména o omezení eroze ve svažitých podmínkách a dodržení podmínek GAEC 2..

 

Foto: Hotel Annahof

Uplatnění meziplodin při pěstování kukuřice na MEO půdách v souladu se standardy GAEC 2

Na toto téma hovořili zástupci VÚMOP v.v.i. Zbraslav ředitel ing. Jiří Hladík a ing.          . Zřizovatelem  VÚMOP je Ministerstvo zemědělství a jedním z jeho předmětů činnosti v hlavní výzkumné činnosti je základní a aplikovaný výzkum a vývoj zejména v oblasti metod průzkumu, mapování, monitoringu, hodnocení půdy, využití a ochrany půdy před degradací, zvláště před erozí a jejími produkty. VÚMOP je hlavním účastníkem vytváření podmínek GAEC 2 dle požadavků Ministerstva zemědělství a je garantem správnosti těchto opatření, vytváří podkladové mapy pro LPIS apod.
Kromě všeobecně známých podmínek pěstování kukuřice na MEO (mírně erozně ohrožených) půdách se zástupci VÚMOP ve své prezentaci věnovali uplatnění meziplodin při pěstování kukuřice na MEO půdách. Vhodná meziplodina (svazenka, hořčice, žito) je schopna zajistit požadovanou pokryvnost organickými zbytky 20% na jaře v době setí kukuřice a 10% do 30.6. i při zpracování půdy kypřením. Tato půdoochranná technologie pak nevyžaduje další specifická opatření jako jsou zasakovací pásy, obsetí souvratí apod. Kontrolu množství posklizňových zbytků budou hodnotit terénní inspektoři SZIF pomocí tzv. etalonů (fotografie znázorňující procentuální rozmístění posklizňových zbytků na povrchu půdy). Kontrola se bude provádět na několika místech půdního bloku. Na základě terénního průzkumu (porovnání etalonu se skutečným množstvím posklizňových zbytků na povrchu půdy) terénní inspektor rozhodně o splnění či nesplnění podmínek GAEC 2.

Seznam půdoochranných technologií v rámci GAEC 2 je otevřený a v budoucnu je možné

jeho rozšíření o nové technologie nebo naopak jeho zúžení o technologie nevyhovující.

Přímé setí kukuřice do přezimující a vymrzající meziplodiny
Tato technologie patří mezi nejúčinnější z pohledu protierozní ochrany. Vyžaduje půdu s dobrou strukturou, neutuženou a lehce zpracovatelnou. Koncem srpna, začátkem září, se půda zpracovává kypřením nebo orbou, vhodné je zaorání organických hnojiv (chlévský hnůj). Bezprostředně po tom následuje výsev meziplodiny- svazenka, hořčice, žito. Během zimy meziplodina odumře.V případě nedostatečného vymrznutí meziplodiny(žito), je nutné použít k její likvidaci herbicid (cca 20 dní před výsevem kukuřice). Na jaře se provádí výsev kukuřice speciálním secím strojem uzpůsobeným pro přímé setí.

Kukuřice setá do celoplošně zkypřeného strniště po přemrzlé meziplodině

Tuto technologii lze použít i na půdách s horší strukturou. Od předešlé technologie se liší na jaře celoplošným zpracováním půdy kypřením (vhodné i vertikální zpracování radličkami) a bezprostředně po této operaci následuje výsev kukuřice normálním přesným secím strojem.

Tato technologie dosahuje pokryvnosti  rostlinnými zbytky cca 20% (dle povětrnostních podmínek).

Přímé setí do mulče z rostlinných zbytků předplodiny

Setí do posklizňových zbytků předplodiny ponechané na povrchu půdy. Na podzim se půda

nezpracovává. Na jaře probíhá výsev kukuřice do půdy přesným secím strojem pro přímé setí

do nezpracované půdy. Tato technologie je bezorebná a vyžaduje likvidaci plevelů použitím

herbicidů.

Založení kukuřice na zrno po kukuřici.

Na podzim se půda zpracovává radličkami, část posklizňových zbytků zůstává na povrchu. Na jaře se půda zpracovává vertikálně radličkami a kukuřice se vysévá přesným secím strojem. Tato technologie dosahuje pokryvnost rostlinnými zbytky cca 20% (dle povětrnostních podmínek).

 

Foto: Hostinec v Palačově

Optimalizace výživy a hnojení kukuřice při narůstajících výnosech a význam mikroelementů na tvorbu výnosu kukuřice

,,Vznik a zánik národov ovláda ten istý prírodný zákon. Zničenie podmienok úrodnosti

zeme spôsobuje ich úpadok, udržiavanie úrodnosti ich trvanie, bohatstvo a moc“.

Liebigovým citátem začal svoji prezentaci doc.ing. Ladislav Varga, PhD  ze Slovenské polnohospodárské univerzity v Nitre. Jeho přednáška celou dobu směřovala k tomu, jak vypěstovat dostatečné množství kvalitní kukuřice bez negativního dopadu na půdní úrodnost. Kukuřice má zvýšené nároky na půdu, ale zároveň vytváří předpoklad efektivního využití přijatých živin pro tvorbu výnosu. Intenzivní zemědělská výroba je náročná na dostatek přístupných živin v půdě. Sklizněmi hlavních zemědělských  plodin se z půdy odebere značné množství živin, které je potřeba nahradit hnojivy pro udržení dostatečné půdní úrodnosti. Živiny odebrané úrodou, případně z půdy vyplavené, znamenají pro půdu jako biologický systém ztrátu. Hnojením se uvedený úbytek živin z půdy kompenzuje. Půda transformuje živiny přidané ve formě hnojiv tím, že je včleňuje do sorpčního komplexu, do minerálního, organického a biologického systému, čímž se opět vytvářejí sloučeniny různě přístupné pro rostliny. Při nízkých dávkách fosforu a draslíku nastává na některých půdách tak výrazná sorpce živin z hnojiv, že jejich využitelnost je velmi nízká. Kukuřice s relativně vysokou produkcí organické hmoty odčerpává značné množství živin. Jedna tuna zrna kukuřice a příslušného množství zbytku rostliny odebere z půdy asi 30 kg dusíku, 5,0 kg fosforu (P), 29 kg draslíku (K), 5 kg hořčíku (Mg) a 11 kg vápníku(Ca).

Dusík podporuje růst a vývoj rostlin a zasahuje do celého látkového metabolizmu rostliny. Nedostatek dusíku se u kukuřice projevuje nevyvinutými listy, zkrácením délky palice, snížením počtu zrn a nízkou HTZ.
Fosfor ovlivňuje metabolické procesy a působí na rozvoj kořenové soustavy. Nedostatek fosforu v období kvetení zasahuje negativně do průběhu generativní fáze a snížená klíčivost pylu způsobuje nedostatečné ozrnění klasu.
Draslík podporuje vyzrávání pletiv a pevnost buněčných stěn. Reguluje osmotický tlak a hospodaření rostliny s vodou, zvyšuje odolnost vůči nízkým teplotám. Nedostatek se může projevit vadnutím porostu a sníženou odolností proti suchu, špatným ozrněním špičky klasu.
Hořčík svou přítomností podporuje využití dusíku a fosforu Jako významná součást chlorofylu ovlivňuje energetický metabolizmus rostliny. Jeho nedostatek snižuje obsah bílkovin, cukrů a škrobu. Zpožďuje vývin rostliny, porosty jsou nevyrovnané se sníženými výnosy.
Vápník ovlivňuje propustnost buněčné membrány, pozitivně ovlivňuje rozvoj kořenového systému a zvyšuje odolnost rostlin proti nepříznivým povětrnostním podmínkám. Jeho nedostatek brzdí vývoj kořenového vlášení a tvoří se sterilní pyl, pylová zrna jsou malá a zasychají.
Síra se podílí na metabolizmu dusíku, ovlivňuje tvorbu chlorofylu a cukrů. Nedostatek se projevuje žloutnutím nejmladších listů a deformací a nekompaktním ozrněním klasu.

 

 Foto: Hotel Annahof

Ovlivnění nutričních a dietetických ukazatelů kukuřičné siláže,

vliv na výživu skotu, výrobu bioplynu

Již tradičně se na těchto konferencích věnujeme kvalitě siláže. Tentokrát se tohoto tématu ujal ing. Jaroslav Přikryl, CSc. z firmy Christian Hansen CZ, s.r.o.. Kukuřice je plodina která ve výrazné většině výrobních podmínek českého zemědělství zajišťuje maximální výnos živin z jednotky plochy. Jedná se především o vysoký potenciál energetických živin využitelných jak ve výživě zvířat, tak i pro v současné době se rozvíjející sektor výroby bioplynu. Během pěstování, sklizně i silážování existuje mnoho kritických faktorů, které mohou jednak snížit vlastní produkční účinnost, ale i negativně ovlivnit dietetické vlastnosti, jež vedou jak ke snížení produkce bioplynu, zejména však negativně působí na zdraví a produkci dojnic. Jako možné problémy v dietetice siláže vidí ing.Přikryl nežádoucí látky z přítomných plevelů, zaplísnění siláží – tvorbu mykotoxinů a  zvýšený obsah alkoholu.

Plevele negativně působí na fermentační proces, ale zároveň snižují i produkční účinnost siláže. Některé druhy plevelů mohou mít pro výživu skotu velmi negativní účinky. Jedná se o výskyt merlíku bílého, šťovíku obecného, durmanu obecného, starčeku, hadince obecného a

kostivalu lékařského. Merlík a šťovík mají vyšší podíl kyseliny šťavelové, vzniká šťavelan vápenatý, který krystalizuje v ledvinách a bachorové stěně. To se projevuje zvýšeným výskytem hypocalcemie – poporodní parézy krav. Durman obecný obsahuje alkaloid atropin, který negativně působí na aktivitu srdeční činnosti, končící až srdeční zástavou.

Mykotoxiny v krmivech přímo či nepřímo ovlivňují zdraví zvířat. Mykotoxiny mají lipofilní charakter – váží se na lůj a z něho jsou ve zvýšené míře uvolňovány při negativní energetické bilanci. Mají vliv na sníženou imunitu - následné problémy se zdravotním stavem telat, úhyny telat, poruchy centrální nervové soustavy  i dalších vnitřních orgánů,  krev v mléce, kulhání a na poruchy reprodukce. Největší producenti mykotoxinů jsou fytopatogenní houby rodu Fusarium, Penicilium  a Aspergilus. Podmínkou jejich výskytu je vysoká sklizňová sušina, poškození zavíječem kukuřičným, pomrznutí porostu, nevhodně naskladněná, nedostatečně udusaná a utěsněná siláž.

Alkohol a jeho vyšší obsah v siláži je sledován až v posledním období, kdy zřejmě vlivem změny – celkovému navýšení epifytní mikroflóry dochází k výrazně vyšší produkci alkoholu v silážích. Možný podíl na nárůstu těchto nežádoucích mikroorganismů má celá řada faktorů, např.nižší podíl síry, která má fungicidní účinnost (spad síry, síranová hnojiva pro kukuřici) či menší podíl vápnění s výsledkem snížení hodnoty pH půdy. Mezi  nežádoucí mikroorganismy se řadí sporuláty, bacilacce, gram pozitivní sporulující mikroorganismy, jejichž některé formy jsou tzv. fakultativně anaerobní, tedy dokáží i za nepřítomnosti vzduchu zejména v kukuřici produkovat z polysacharidů ethanol, glycerol a 2,3 butandiol včetně organických kyselin. Jejich eliminace je možná co nejrychlejším okyselením na hodnotu pH pod 4,3, nebo lépe použitím chemické látky, která je dokáže inhibovat. Omezit produkci alkoholu v siláži lze vytvořením anaerobních podmínek a tím potlačením kvasinek rodů Candida a Hansenula,

které produkují ethanol a methanol. V případě rodů Saccharomyces a Torulopsis, které produkují alkohol i za nepřítomnosti vzduchu, je možné použít chemickou látku fungicidně působící např. benzoan sodný.

Zásady minimalizace nutričních ztrát a dietetických problémů

· Sklizeň v optimální zralosti

· Co nejkratší řezanka

· Dokonalé rovnoměrné udusání siláže

· Co nejlepší a nejrychlejší zakrytí siláže

· Čistota, co nejnižší zavlečení kontaminátů do silážovaného materiálu

Porušení těchto zásad je příčinou zhoršení hygienických vlastností siláže a vede vždy ke snížení produkční účinnosti kukuřičné siláže.

  

Ing.Ludmila Kačicová
regionální manažer KWS OSIVA s.r.o.